27. ročník festivalu se uskuteční od 16. do 20.7.2018 pod záštitou Prof. Evy Blahové
Česká verze Deutsche Version English version




Janáčkovy reflexe luhačovických hudebních světů

Již více jak čtvrt století je několik dnů v letních Luhačovicích zasvěceno Leoši Janáčkovi. Skladatel navštěvoval toto magické místo od 80. let 19. století, své pobyty zintenzivnil po proměně lázní po roce 1903 a zůstal jim věrný až do konce života. Podobně jako ostatní hosté, vyhledával klid, absolvoval procedury, ale přitom všem často pracoval. Poštou vyřizoval potřebné záležitosti s producenty a organizátory hudebního života, nebránil se ani korekturám rozpracovaných skladeb, nebo skicoval nové.


Fotografie Leoše Janáčka a Josefa Jiránka, F I 036
(Fotografie pochází ze sbírky Oddělení dějin hudby Moravského zemského muzea)

Fotografie Kamily Urválkové, F I 049
(Fotografie pochází ze sbírky Oddělení dějin hudby Moravského zemského muzea)

Na lázeňském životě, tak jak jej známe z dnešních dnů, se zas tak mnoho nezměnilo. Popíjení léčivých vod, důraz na zdravou stravu, vycházky do okolí a příležitostné společenské akce, to vše se zrcadlí v Janáčkových dopisech psaných z lázní manželce Zdeňce. Snad o těch společenských akcích se v nich hovoří nejméně. Mnohem více konkrétních podnětů nacházíme v zápisnících, které měl Janáček vždy po ruce a zapisoval si do nich drobné postřehy a poznámky. Nejčastěji tak činil ve formě tzv. nápěvků mluvy, jejichž náměty ale postupem let daleko překročily hranice lidského hlasu, zrcadlily zvuky přírody, někdy i zvuky z technické oblasti.


Fotografie Leoše Janáčka na luhačovické kolonádě, F I 745
(Fotografie pochází ze sbírky Oddělení dějin hudby Moravského zemského muzea)

Hudební antropologie se od šedesátých let minulého století zabývá tzv. "soundscape", do češtiny se sice často překládá jako "hudební světy", avšak ona "soundscape - zvuková krajina" v původním smyslu anglického termínu pokrývá mnohem širší spektrum. A právě tato významová nuance jakoby symbolizovala Janáčkovu hudebně-básnickou licenci slyšet hudbu v mluvě i v běžných zvucích běžného života. Ve fejetonu Moje Luhačovice skladatel mistrně shrnul a popsal řadu různých zvukových podnětů a představil nám tak své vidění a "slyšení" oblíbené destinace.


Fotografie Leoše Janáčka a Kamily Stösslové v Luhačovicích, F I 742
(Fotografie pochází ze sbírky Oddělení dějin hudby Moravského zemského muzea)

V Luhačovicích se Janáček dostával přirozeně do těsnějšího kontaktu s živým folklorem. Slyšel zde poloprofesionální hudebníky, kteří zde provozovali svá vystoupení - valašskou muziku Jana Pellára či horňácké hudce z Velké nad Veličkou. Přátelská setkání na Slovácké búdě u vínečka byla spojená s lidovou písní - to dokládá i Janáčkův příležitostný záznam zpěvu jeho přítele a známého zdejšího lékaře a politika Pavla Blaha. Jiný doktor, Jan Picek již v roce 1892 kvůli skladateli pozval do Luhačovic hudce z nedalekých Březůvek, přímo v prostorách inhalace se Janáček setkal se zpěvačkou Marií Pastorkovou ze Sehradic, opakovaně zajížděl i do nedalekých Ludkovic. Lázně tak skladateli často sloužily jako základna pro výjezdy takto tematicky orientované a v srpnu 1906 zde dokonce zorganizoval schůzi moravsko-slezského výboru akce Lidová píseň v Rakousku, aby jeho kolegové mohli shlédnout lidový tanec podšable ve Strání. Sám se v tom samém roce vydal "na zapřenou" na Slovensko do Lubiny, kde žil známý gajdoš Adam Krchnavý (dřívě se uvádělo Úhelný). Několikrát se odtud vypravil i do Vnorov (dříve Znorovy), naposledy během výletu autem v červnu 1925.


Kopie Janáčkova záznamu lidové písně ze Sehradic z roku 1906
(Zdroj: Sbírky Etnologického ústavu AV ČR, v.v.i. - pracoviště Brno).

I z tohoto stručného výčtu je patrný Janáčkův mimořádný zájem o hudební tradici blízkého i vzdálenějšího okolí Luhačovic, avšak hudba lázeňských kapel, která zaznívala na kolonádě, si s výjimkou lidových muzik jeho pozornost nezískala. Ústupky na poli hudebního vkusu byl ochoten činit z výjimečných společenských důvodů. Hudební kolorit lázeňských orchestrů se v umělecky sofistikovanější podobě přenesl do hudebních témat opery Osud, jejíž námět je spojen s lázeňským prostředím a byl inspirován setkáním skladatele s Kamilou Urválkovou v roce 1903. Jinou paralelu této situace je možné spatřovat i v návštěvách koncertů vojenské hudby v Písku, což byl žánr zajímající paní Kamilu Stösslovou. Janáček si tím připomněl svoji dřívější spolupráci s vojenskými hudbami a jako výsledek této afinity nám zanechal Sinfoniettu. Jméno Kamily Stösslové je v tomto článku zmíněno záměrně, neboť se s Janáčkem seznámila právě v Luhačovicích v roce 1917, a několik srpnových dnů v roce 1927, které zde společně strávili, skladatel označoval za nejšťastnější dny svého života.


Kopie titulní strany cvičebného partu
opery Osud, 1 f, A 33756

Kopie závěru Glagolské mše s místním
určením Luhačovice, A 7447, 1 f.

Naším dnešním pohledem byly mimořádně šťastné srpnové dny roku 1926. Hodně pršelo, a díky tomu Janáček usilovně pracoval a vytvořil koncept své Glagolské mše. Mohli bychom jmenovat řadu dalších skladeb, jimž se zde věnoval, avšak jeho vnitřní hudební svět, svět inspirací, originálních idejí a nápadů nelze spojovat jen s moravskými lázněmi. Sousloví Janáček a Luhačovice je trvalou připomínkou umělcovy obliby k místu, kde nacházel klidné příjemné prostředí a pravidelnou péči o fyzické a duševního zdraví. Sousloví Janáček a Luhačovice je název festivalu, který ctí tyto hodnoty a činí tak prostřednictvím mimořádných hudebních zážitků.


Kopie z Janáčkova zápisníku z roku 1922, Z 56, s. 7-8






Ohlédnutí za 26. ročníkem Festivalu Janáček a Luhačovice.


Již 26 let patří v Luhačovicích měsíc červenec hudebnímu festivalu, nesoucímu ve svém názvu jméno českého hudebního skladatele Leoše Janáčka a perly moravských lázní Luhačovic, které se staly místem jeho opakovaných návratů.

Každoročně je Festival Janáček a Luhačovice navštěvován jak stálými hudebními přáteli, tak dalšími novými hosty, kteří hledají v luhačovickém barevném údolí poklidný lázeňský rytmus a pohodu, příslovečnou moravskou laskavost a krásné zážitky nejen z festivalových koncertů.

Letošní 26. ročník festivalu zahájili v pondělí 17. července v 16.30 hodin u busty Leoše Janáčka, po úvodních slavnostních fanfárách z Janáčkovy Sinfonietty, patronka festivalu Prof. Eva Blahová, operní pěvkyně, pedagožka a dcera slovenského tenoristy Janka Blaha, MUDr. Eduard Bláha, generální ředitel společnosti Lázně Luhačovice, a. s., která je hlavním sponzorem festivalu a v neposlední řadě čestný host festivalu Prof. Jiří Hlaváč, profesor HAMU a předseda správní rady Nadace Život umělce.

Slavnostní zahajovací koncert festivalu (17.7.) patřil české houslové legendě Ivanu Ženatému, který za doprovodu Filharmonie Bohuslava Martinů pod taktovkou Vojtěcha Spurného přednesl Skotskou fantazii pro housle a orchestr, op. 46 německého romantického skladatele Maxe Brucha. Jako přídavek, po neutuchajícím potlesku, zahrál Ivan Ženatý ještě úryvek z hudby J. S. Bacha. Na počest Leoše Janáčka zazněla v podání zlínské filharmonie v první festivalový večer jeho předehra Žárlivost k opeře Její pastorkyňa a Lašské tance. Slavnostní večer byl ukončený dílem A. Dvořáka Zlatý kolovrat.

Světově proslulému skladateli Leoši Janáčkovi byl věnován ještě druhý a čtvrtý festi-valový večer. V úterý (18. 7.) si mohli posluchači vyposlechnout v Lázeňském divadle scénické provedení Janáčkova mimořádného díla Zápisník zmizelého, vypovídajícího příběh o neskonalé lásce mladého vesnického chlapce Janíčka ke krásné cikánce Zefce, kvůli níž opouští svoji rodnou ves i rodiče. Tento příběh inspiroval operního režiséra Rocca k propojení s písňovým cyklem E. Griega Děvče z hor (Haugutssa), v němž se proplétají první milostné okamžiky prosté pastýřky s mysticismem a symbolikou jarní krajiny. V obou písňových cyklech se představili špičkoví operní pěvci, a to významná mezzosopranistka arménského původu Juliette Galstian a světový tenorista Aleš Briscein. Klavírního doprovodu se zhostil Jiří Hrubý.

Uvedením Zápisníku zmizelého jsme se pomyslně vrátili do luhačovického léta - měsíce července roku 1917 (3. - 25.7.1917), kdy se Janáček při svém letním lázeňském pobytu ve vile Vlastimila seznámil s Kamilou Stösslovou, ubytovanou v protější vile Žofín. Leoš Janáček si tehdy do Luhačovic přivezl drobné básně ve valašském nářečí, které vycházely na pokračování o rok dříve v brněnských Lidových novinách pod názvem Z péra samoukova. Je možno s jistotou říci, že právě onen citový soulad s poetickými verši, umocněné jeho vzplanutím k půvabné Kamile, jej inspirovalo ke komponování Zápisníku zmizelého. Skutečnost, že námět plně souzněl s tehdejším skladatelovým milostným vztahem, dosvědčuje mimo jiné také citace z Janáčkova dopisu Kamile Stösslové "Tys tou cigánkou s tím dítětem v Zápisníku zmizelého...".

Není také bez zajímavosti, že autor drobných básní "Z péra samoukova." zůstal více než osm desítek let v anonymitě. Až v roce 1998 jej odhalila kniha Jana Mikesky "Tajemství P.S.". Autorem krásných veršů byl Josef (Ozef) Kalda, který část svého dětství prožil v Zádveřicích na Zlínsku. Při druhém "Janáčkově večeru" (20. 7.) přivítalo zaplněné Lázeňské divadlo excelentní sopranistku Martinu Jankovou, významného klavíristu Ivo Kahánka a soubor Ensemble Flair s uměleckým vedoucím Janem Rokytou. V koncertu nazvaném Písňové studánky Leoše Janáčka zaujala svoje výsostní postavení lidová píseň, která neodmyslitelně pulzuje v samém srdci Janáčkovy hudby a zásadně utváří jeho osobitou řeč. Bez tohoto pramene inspirace si nelze Janáčka vůbec představit. Díky jeho sběratelské vášni se nám dochovalo bohatství nádherných písní. Do Moravské a Ukvalské lidové poezie vybral nejkrásnější z nich. Zde je nechává zaznít v čistém tvaru, který jim dala krajina a lidé v ní. Právě tato čistota lidové písně byla také hlavním východiskem interpretů koncertu. Oba umělci světového renomé Martina Janková a Ivo Kahánek jsou svým původem pevně spojeni s půvabně zvlněnou krajinou Janáčkova rodného Lašska.

Při středečním (19.7.) koncertu se představil přední Slovenský komorní orchestr Bohdana Warchala s houslovým sólistou a uměleckým vedoucím orchestru Ewaldem Danelem. Koncert to byl vskutku jedinečný! Ewald Danel společně s orchestrem si nejen svojí brilantní hrou a nasazením, ale také zvoleným repertoárem - skladbami B. Brittena, B. Bartóka, Á. Piazzolly a P. I. Čajkovského podmanil a okouzlil všechny posluchače.

Závěrečný koncert rozezněl svojí hudbou kostel svaté Rodiny. Publikum v tento poslední festivalový večer přivítalo vynikající varhanici Kateřinu Chrobokovou s jejími na míru postavenými varhanami a komorní orchestr Filharmonie Bohuslava Martinů pod taktovkou Marka Štilce. V programu koncertu zazněl v úvodu Vivaldiho Koncert g moll pro smyčce a continuo, dále Koncert pro varhany a orchestr, BWV 35 & 156 J. S. Bacha, dvě vlastní skladby Kateřiny Chrobokové Slavkof a Veni Sancte Spiritus pro vokál, varhany a orchestr a v závěru koncertu Dvořákova Serenáda E dur pro smyčce.

Doprovodný program festivalu rovněž nabídnul zajímavé akce, k nimž se řadí již skoro tradiční vycházka "S Calmou za Janáčkem" s výkladem PhDr. Blanky Petrákové o historii lázní a lázeňských pobytů Leoše Janáčka s doprovodem Luhačovického okrašlovacího spolku Calma, přednáška PhDr. Jarmily Procházkové "Janáčkovy reflexe luhačovických hudebních světů" anebo působivý koncert Pěveckého sdružení moravských učitelů.

Také letošní 26. ročník Festivalu Janáček a Luhačovice se setkal s vysokou návštěvností a kladným ohlasem všech hudbymilovných hostů. V dramaturgii festivalu si našli svůj večer nejen nároční posluchači a milovníci hudby Leoše Janáčka, ale také i lázeňští hosté, kteří vyhledávají či upřednostňují spíše odlehčenější - populárnější hudební žánr.

Pořadatel festivalu Lázeňská kolonáda Luhačovice, o. p. s., děkuje všem svým sponzorům a mecenášům za jejich laskavou podporu, díky níž mohl být připravený a realizovaný festival s tak hodnotným a profesionálním programem. K těmto sponzorům patří Lázně Luhačovice, a. s., Zlínský kraj, Nadace Leoše Janáčka, LIFTEC CZ, a.s., TK Janáček, Cebes, a.s., Flow Jet, s.r.o., Drnek Piano, Město Luhačovice, Nadace Život Umělce, Barum Continental spol. s r.o., Česká zbrojovka, a.s., Kovárna Viva, a.s., Lékárna U Sokolovny, Pega-Vel, a.s., Vincentka, a.s., Hajduk&Partners, S-projekt plus, a.s., 3V&H, s.r.o., Autodoprava Helvik Zlín, Klinika reprodukční medicíny Zlín, ZRUP Příbram, a.s., a Centroprojekt Group, a.s.



Milena Hrbáčová
manažerka Festivalu Janáček a Luhačovice




Lázně Luhačovice, a.s., Milena Hrbáčová, Lázeňské náměstí 436, 763 26 Luhačovice, tel.: 724 585 773, e-mail: hrbacova@lazneluhacovice.cz