Michaela Fukačová - violoncello

Michaela Fukačová, jedna z nejvýznamnějších violoncellistek současnosti, se prosadila mezi světovou elitu už v 90. letech minulého století, kdy debutovala v řadě metropolí jako Londýn, Paříž, Kodaň, Berlín, New York, Tokyo ad.. Odborná kritika nešetří superlativy nad výrazovou hloubkou její hry, vyjímečně oduševnělým projevem a schopností uchvátit posluchače intenzivní niternou výpovědí.

Raketový start brněnské rodačky, která se ke hře na violoncello dostala až ve svých 14 letech, umožnily rychle za sebou jdoucí úspěchy v prestižních soutěžích. Je laureátkou Pražského jara, mezinárodních soutěží Čajkovského v Moskvě a v holandském Scheveningenu, nositelkou ceny L. Rose ze soutěže W. Naumburga v New Yorku, ale i řady československých cen a zvláštních uznání za nejlepší provedení díla A. Dvořáka, B. Martinů nebo soudobé české skladby ad.. Osudovým paradoxem zůstává, že violoncello bylo původně Michaelinou narychlo inscenovanou únikovou cestou, když jí bylo vzhledem k politickém pronásledování rodičů v letech normalizace znemožněno středoškolské studium. Mohla ovšem navázat jak na základy hudebního vzdělání z klavírní hry, tak na bohatou rodinnou tradici, kde hudba byla v obou větvích rodiny amatérsky i profesionálně pěstována po několik generací.

Absolventka brněnské Konzervatoře (B. Havlík), pražské AMU (A. Večtomov), sólistické třídy Královské konzervatoře v Kodani (E. Bl?ndal - Bengtsson), rozvíjela dále svůj mimořádný talent v Londýně u W. Pleetha a u dalších legendárních violoncellistů A. Navarra (Accademia Chigiana v Sieně), F. Magg a P. Tortelier (slavné Piatigorského kurzy v Los Angeles) ad.. Za nejpřínosnější považuje svá soukromá studia u M. Rostropoviče. Jako sólistka spolupracuje s mnoha předními orchestry českými, slovenskými a skandinávskými, ale i s dalšími vynikajícími tělesy jako Berliner Symphoniker, Hamburger Mozart Orchester, Orquetra Sinfónica de Radiotelevision Espanola, Orchestre Philharmonique du Luxembourg, The NHK Orchestra Tokyo, English Symphony Orchestra, BBC Symphony Orchestra, Orchestra de Radio France ad., a renomovanými dirigenty (Gerd Albrecht, Petr Altrichter, Roberto Benzi, Jiří Bělohlávek, William Boughton, Aldo Ceccato, Sixten Ehrling, Valerij Georgijev, Hans Graff, Leonid Grin, Sir Charles Groves, Eliahu Inbal, Michail Jurowski, Jiří Kout, Jorma Panula, Libor Pešek, Uriel Segal, David Shallon, Vladimír Válek, Heinz Wallberg, Joshua Weilerstein ad..)

Michaela Fukačová, která už řadu let žije v Dánsku, zůstává v kontaktu s českým kulturním prostředím. Nezapomenutelnou kapitolu jejího uměleckého života znamenala léta spolupráce s mimořádnou osobností Josefa Suka, především při provedeních Brahmsova Dvojkoncertu pro housle a violoncello, kterému se v jejich podání dostalo nadšeného ohlasu na mnoha pódiích doma i v zahraničí. V komorní hudbě oba umělce doplnili pianisté Josef Hála nebo Jan Panenka. Stovky koncertů, festivalových vystoupení i rozhlasových, televizních a gramofonových záznamů Michaely Fukačové je spojeno se jménem klavíristy Ivana Klánského. K nejzáslužnějším patří vysoce ceněná první kompletní nahrávka violoncellového díla B. Martinů. Bohatá je i spolupráce s předními českými orchestry, např. se Státní filharmonií Brno, s níž absolvovala řadu zahraničních zájezdů nebo s Českou filharmonií, která ji pozvala jako sólistku na japonské turné, pořádané při příležitosti 100. výročí trvání tohoto předního českého uměleckého souboru.

Kromě širokého záběru základních děl světové violoncellové literatury se umělkyně s nadšením ujímá opomíjených skladeb starých mistrů ( po dvou stoletích v novodobé premiéře např. oživila Violoncellový koncert C dur Pavla Vranického a to jak vysoce ocenovanou rozhlasovou nahrávkou, tak na četných koncertech, zejména v českých zemích a v Německu) nebo naopak nejčerstvějších novinek. Už v dobách studií premiérovala a nahrála řadu skladeb českých autorů a svou osobitou hrou inspirovala rovněž přední dánské skladatele, jejichž díla jsou jí často věnována.

Pro newyorské nakladatelství Bridge Records natočila violoncellový koncert "Anima" Poula Ruderse, inspirovaný dílem C. G. Junga, pro vydavatelství Dacapo Violoncellový koncert Hermana D. Koppela, v roce 2009 premiérově uvedla Koncert Anderse Koppela a v roce 2012 Koncert Jespera Kocha s názvem "Dreamscapes." Několik děl, která jsou jí inspirována, čeká ještě na svá uvedení. Její nahrávka violoncellového koncertu amerického skladatele Petera Liebersona "Six realms" získala v USA roce 2006 cenu "Gramophon award" a v o rok později se rovněž v USA dostala do nominace pěti nejúspěšnějších nahrávek "Nejlepší klasické album roku". Na české půdě získala cenu za nejlepší sólistický výkon roku nahrávkou Myslivečkova Koncertu C dur při příležitosti konání prvního ročníku Grammy classic v Praze 1996.

Česká umělkyně s vynikajícím renomé, vyhledávaná sólistka mnoha mezinárodních festivalů, která je navíc proslulá svou hráčskou pohotovostí, je oddanou propagátorkou hudebních velikánů své vlasti, především Antonína Dvořáka a Bohuslava Martinů, ale také Leoše Janáčka, Josefa Suka a soudobých autorů. Jméno nekterého z nich nechybí na zádném z jejich recitalu. Zaslouženou pozornost vzbudila v roce 1993 skandinávská premiéra Dvořákova 1. Koncertu A dur, který violoncellistka nastudovala společně s předním dánským orchestrem Collegium Musicum. S nemenším nasazením a s vřelou odezvou se Michaela Fukačová v posledních letech věnuje i pedagogické činnosti, především v rámci mistrovských kurzů nebo workshopů.

Také v novém domově získala řadu prestižních cen, mimo jiné Cenu dánské kritiky a čestné členství nejstarší dánské akademie v Sor?. Michaela hraje na italský nástroj Carla Tononiho z roku 1726.