Škampovo kvarteto odstartovalo svou strmou uměleckou dráhu v březnu roku 1989 na pražské AMU pod vedením profesorů Antonína Kohouta a Milana Škampy, členů legendárního Smetanova kvarteta, a velice rychle zdomácnělo na našich a zahraničních pódiích. K tomu jim pomohly i studijní pobyty na Scuola di Musica di Fiesole u Pierro Farulliho z Quartetto Italiano, u pianisty Malcolma Fragera, u členů Amadeus Quartet, Waltera Levina z Quartet LaSalle, a další. Po obdržení několika cen na mezinárodních soutěžích komorní hudby získali první cenu v prestižní světové soutěži Charlese Hennena v holandském Heerlenu. V roce 1992 kvarteto získalo zvláštní cenu Českého komorního spolku, o rok později následovalo velmi úspěšné vystoupení v londýnské Wignore Hall, za něž obdrželo cenu Královské filharmonické společnosti Best Debut 1993. V říjnu následujícího roku se pak soubor stal vůbec prvním rezidenčním kvartetem v historii Wigmore Hall, kde v letech 1994- 1998 odehrál desítky koncertů.
Kvarteto vystupuje v Evropě, Japonsku, Severní a Jižní Americe, Mexiku a Austrálii. Se svým publikem se setkává na pódiích prestižních hudebních festivalů v Melbourne, Aspenu, Berlíně, Gstaadu, Edinburghu, Istanbulu, Paříži aj. Pravidelně vystupuje ve významných světových hudebních centrech, jakými jsou např. londýnská Wigmore Hall, Concertgebow Amsterdam, pařížské divadlo Chatelet, vídeňský Musikverein, Lincoln Centre a Carnegie Hall v New Yorku, či Suntory Hall v Tokiu, jakož i ve Dvořákově síni pražského Rudolfina. Pravidelně přijímá pozvání na mezinárodní festivaly komorní hudby, z poledních let jmenujme festivaly v holandském Orlandu, norském Stavangeru, německém Schleswig-Holstein a Schwetzingen. Se Škampovým kvartetem pravidelně spolupracují významní umělci - Josef Suk, Dagmar Pecková, Jiří Bárta, Janine Jansen, Kathryn Stott, Michael Collins, Ronald van Spaendonck, Nikolaj Děmiděnko, Itamar Golan, Melvyn Tan aj. Na řadě alb hudebního vydavatelství Supraphon hraje Škampovo kvarteto skladby Haydna, Mozarta, Beethovena, Schuberta, Smetany, Dvořáka, Brahmse, Suka a Ravela. Spolupráce kvarteta s českou cross-over umělkyní a skladatelkou Ivou Bittovou na jejím albu "Iva Bittová Classic" je mistrovským spojením názvuků romské, moravské lidové hudby a jazzu. Jejich další CD s oběma Janáčkovými kvartety získalo "Cenu Harmonie za nejlepší nahrávku roku 2001" v kategorii komorní hudby. Totéž ocenění si odnesli o dva roky později za CD s moderní interpretací obou kvartetů Bedřicha Smetany. Jejich "BBC Lunchtime Concert" s Melvynem Tanem byl vybrán jako první CD v sérii nahrávek "Live from signore Hall" pro vydavatelství "BBC World Label". V červnu 2007 vydalo Škampovo kvarteto další nahrávku pro značku Supraphon, obsahující Dvořákův klavírní kvintet op.81 s Kathryn Stott a kontrabasový kvintet op.77 s Laurene Durantel. V říjnu téhož roku vyšla jejich další živá nahrávka v sérii "Life from Wignore Hall" s kvartety Mozarta, Smetany a Šostakoviče.
Škampovo kvarteto věnovalo vždy mimořádnou pozornost Janáčkově hudbě. Vznikl tak první originální projekt koncertů v letech 2001-2002 "Janáček a jeho moravské kořeny". Oba smyčcové kvartety v něm znějí spolu s moravskou lidovou hudbou ve vlastní úpravě s průvodním slovem. Další projekt vznikl u příležitosti roku české hudby 2004, kdy Škampovci prohloubili svoji spolupráci s Ivou Bittovou. Pro Supraphon natočili Janáčkovu sbírku "Lidová poezie v písních" v kvartetní transkripci Vladimíra Godára a vlastním originálním aranžmá. Tento program byl úspěšně proveden na festivalu České sny 2004 v tuzemsku i zahraničí. Z významných počinů Škampova kvarteta zmiňme i jejich pedagogické aktivity. Vedle mistrovských kurzů pro Wigmore Hall, Concertgebow Amsterdam či University of Mexico City a jiné instituce či hudební festivaly je to zejména spolupráce s londýnskou Royal Academy of Music, kde jsou od září 2001 jmenováni hostujícími profesory v oboru komorní hudby na katedře smyčců.
Narodila jsem se v roce 1958 do muzikantské rodiny na severní Moravě v Bruntále. Maminka Ludmila, narozena ve slováckém kraji, byla učitelkou v mateřské škole a svůj čas věnovala zejména rodině a zpěvu. Tatínek Koloman Bitto, narozen na jižním Slovensku, kde se v době jeho dětství mluvilo převážně maďarským jazykem, byl tělem i duší muzikant hrající na mnoho nástrojů - nejvíce vsak na kontrabas a cimbál, kytaru a trumpetu. Jeho povoláním byla hra na kontrabas v divadelnim orchestru v Opave a později také v Rozhlasovém orchestru lidových nástrojů v Brně. Věnoval se klasické i lidové hudbě a v tomto duchu jsem s mými dvěma sestrami vyrůstala. Starší sestra Ida se věnuje zpěvu a vede mezinárodní školu hlasu v Bystré u Poličky. Její workshopy získaly jméno v celé Evropě. Založila také nadaci pro romské děti Miret. Mladší sestra Regina vede dramatické kroužky v Luhačovicích.
Tatínkova nemoc v jeho padesátém roce života mu zcela znemožnila pokračování v jeho tvorbě a práci. Po jeho předčasném odchodu jsem se rozhodla převzít po něm muzikantskou štafetu a věnovat se naplno hudbě. Po přípravě v lidové škole umění v oboru housle a balet jsem byla přijata na Konzervatoř v Brně, kde jsem studium ukončila maturitou v oboru hudebně-dramatickém. Již od prvního ročníku se mi naskytla příležitost působit jako herečka a zpěvačka v avantgardním divadle Husa na provázku v Brně. Cením si této velké zkušenosti, divadlo jezdilo se svým repertoárem po celém světe. V době studií jsem získala několik filmových rolí a některé velmi sporadicky přijímám dodnes. Natočila jsem několik rozhlasových i televizních snímků. Později, při práci v divadle a v době tatínkovy nemoci, se mi vrátila touha hrát opět na housle, a proto jsem navázala spolupráci s profesorem Rudolfem Šťastným, který byl tehdy primarius Moravského kvarteta. Do soukromých hodin docházím průběžně dodnes. Housle se staly mým životním hnacím motorem a důležitým průvodcem mou cestou životem, neboť stejně jako hra na tento úžasný nástroj vyžaduje přísný řád, tak i mé hledání a přístup k práci vyžaduje maximální píli.
Po 17 letech života v rodinném domě v Lelekovicích u Brna, kde jsem osm let vedla dívčí pěvecký sbor Lelky, jsem se rozhodla dočasně přestěhovat do Spojených státu do údolí Hudson Valley ve státě New York, kde vprostřed přírody vznikají nové hudební podněty. Mam dva syny: Matouše (1982) a Antonína (1991). U mladšího z nich se rozvíjí hudební nadání, a tak již vzniklo naše společné koncertní duo. Prošla jsem mnoha hudebními žánry od alternativy přes jazz, rock, klasickou hudbu včetně hostování v opeře /role Dony Elviry W.A.Mozart/. Dodnes se hledá pojmenování mého hudebního jazyka, který je pro mnohé naprosto originální. Mé skladby a kompozice vznikají z podnětu všedního života. Důležité je ticho a ničím nerušená pozitivní atmosféra, která se do hudby vtiskne.
Housle mne provázejí a usměrňují celý můj život, obtížná technická cvičení mi dodávají řád, jistotu, a odhalují mé vnitřní pochybnosti. Jsou zrcadlem mých vnitřních snů a představ, které nesnesou povrchnost. Má komunikace je založena na vibraci a rezonanci zvuku houslí a hlasu. Jejich souzněni mne vede k dokonalosti, i když vím, že cesta k ní je nekonečná.
Antonín Fajt, Barbara Maria Willi, Bill Frisell, BOAC All Stars, Bobby McFerrin, Calder Quartet, David Dorůžka, David Krakauer, David Moss, DJ Javas, Don Byron, Dorothea Kellerová, Emil Viklický, Ethel Quartet, František Emmert, Fred Frith, George Mraz, Hamit Drake, Ida Kelarová, Ivo Viktorin, Jaromír Honzák, Jiří Bulis, Jiří Stivín, Košická filharmonie, Lelky - girl chorus, Lisa Moore, Marc Ribot, Marek Eben, Marek Štryncl, Miloš Štědroň, Miloš Valent, Netherlands Blazers Ensemble and Kumštýři z ochoty, Pavel Fajt, Phil Milton, Pierre Favre, Richard Müller, Solamente Naturali, Susumu Yokota, Škampa Quartet, Tom Cora, Vladimír Godar, Vladimír Václavek.
Pavel Fischer se narodil v roce 1965 ve Zlíně. Pochází z hudební rodiny. Jeho otec Eduard Fischer byl známým skladatelem a dirigentem a zakladatelem ŠKO v Žilině. V letech 1979-85 absolvoval studia houslové hry na pražské Konzervatoři, v nichž se svojí Prof. Norou Grumlíkovou pokračoval i na AMU (1985-89). Jako sólista spolupracoval s řadou českých i zahraničních orchestrů. Věnoval se rovněž intenzivnímu studiu komorní hry. V roce 1988 se stal spolu s klavíristou Ivo Jančíkem absolutním vítězem mezinárodní soutěže komorní hudby v italském Trapani.
Ještě na univerzitní půdě v roce 1989 se stal spoluzakladatelem a primáriem Škampova kvarteta, souboru s nímž pravidelně koncertoval na nejvýznamnějších světových pódiích, mezi jinými Wigmore Hall v Londýně, Carnegie Hall a Lincoln Center v New Yorku nebo Santory Hall v Tokiu. Pavel Fischer spolupracoval s vynikajícími umělci jako jsou J. Suk, J. Bárta, D. Pecková, M. Tan, K. Stott, W. Holzmair, R. van Spaendonck, N. Demiděnko, J. Jansen, atd...
U firmy Supraphon vydal se Škampovým kvartetem celou řadu CD. Nahrávky kvartetů Leoše Janáčka a Bedřicha Smetany získaly výroční ceny "Harmonie" (2001, 2002). V poslední době se Pavel Fischer stále intenzivněji věnuje pedagogické činnosti - kurzy ve Wigmore Hall, Concertgebouw Amsterdam, Kvartetní Akademii v Amsterdamu, Royal Academy v Londýně, Chetham's School of Music v Manchesteru a v roce 2008 se stal řádným profesorem na RNCM v Manchesteru.
Jeho mimořádný zájem o hudbu jiných žánrů vyústil např. v mnoholetou spolupráci s Ivou Bittovou, k založení cross-overové skupiny "Camael" či tria "Bardolino". V prosinci 2009 účinkoval jako host na projektu Iana Andersona a Jethro Tull.
Jako skladatel se poprvé představil svým 1. smyčcovým kvartetem, napsaným na objednávku britského "Lake District Festivalu" (premiéra v létě 2007), jehož premiéra ve Spojených státech se konala v dubnu 2008 v Carnegie Hall v New Yorku, česká premiéra na podzim 2008 v komorním cyklu České filharmonie.